ŽELEZNIČNÍ PROFESE

Pokud jede běžný cestující vlakem, setká se s největší pravděpodobností s těmito drážními profesemi. Pokud si koupí jízdenku ve stanici, první s kým se setká je pokladní. Na čele přijíždějícím vlaku zahlédne člověka co ho řídí - strojvedoucího. Může zahlédnout i pána v červené čepici s plácačkou v ruce který vlak pustí na trať, tedy výpravčího. Ve vlaku mu jízdenku zkontroluje průvodčí a sem tam vlakem projde vlakvedoucí. To je zhruba tak všechno. Existují ale i další, pro běžného cestujícího málo kdy viditelní lidé, bez kterých by však žádný vlak nikdy nevyjel a nikam nepřijel. Během jízdy vlakem si většina lidí ani neuvědomí, kolik lidí a drážních profesí je třeba, aby právě ten jejich vlak kterým se vezou bezpečně dorazil do cíle.Zmíním tu tedy několik drážních profesí, (některé jsou dnes již zcela, nebo téměř zaniklé) bez kterých to na dráze nešlo, stále nejde a u mnohých zřejmě ani v budoucnu nepůjde. 
Když jede běžný cestující od někud někam vlakem, setká se s největší pravděpodobností s těmito drážními profesemi. 
Pokud si koupí jízdenku ve stanici, první s kým se setká je pokladní. Na čele přijíždějícím vlaku zahlédne člověka co ho řídí - strojvedoucího. Může zahlédnout i pána v červené čepici s plácačkou v ruce který vlak pustí na trať, tedy výpravčího. Ve vlaku mu jízdenku zkontroluje průvodčí a sem tam vlakem projde vlakvedoucí. To je zhruba tak všechno. 
Existují ale i další, pro běžného cestujícího málo kdy viditelní lidé, bez kterých by však žádný vlak nikdy nevyjel a nikam nepřijel. Během jízdy vlakem si většina lidí ani neuvědomí, kolik lidí a drážních profesí je třeba, aby právě ten jejich vlak kterým se vezou bezpečně dorazil do cíle.
Zmíním tu tedy několik drážních profesí, (některé jsou dnes již zcela, nebo téměř zaniklé) bez kterých to na dráze v minulosti nešlo, v současnosti stále nejde a u mnohých zřejmě ani v budoucnu nepůjde. 

Železniční profese prosím volte v samostatných kapitolách této rubriky vlevo v MENU.

 


Několik otázek a odpovědí.

S jakými profesemi už se dnes na železnici nesetkáme, ačkoli dříve byly běžné?
Profesí, které zanikaly s rozvojem železnice, je celá řada. Názvy některých už možná ani čtenářům nic neřeknou. Tak například avizér. V lokomotivních depech a velkých stanicích obcházel domácnosti zaměstnanců a informoval je o mimořádných nástupech do práce. Při přepravě kusových zásilek a spěšnin informoval příjemce zásilek. Činnost avizéra vytlačily telefony.
Zmizel také brzdař. Před zavedením tlakové nebo sací brzdy byly vlaky brzděny ručně. Na vlaku bylo několik brzdařů, kteří obsluhovali ruční brzdy na vozech podle návěstí, které dával strojvedoucí lokomotivní píšťalou. Lampář zase zajišťoval údržbu přenosných lamp používaných na návěstidlech, výhybkách, k označení konce vlaků, ale i ručních svítilen.
Ve velkých stanicích pracovalo ve směně i několik lampářů. Pracoviště měli v lampárně, ke které se dnes váže úsloví „Jděte si stěžovat do lampárny!“ V takzvaných ledovacích stanicích působil ledař, který plnil zásobníky chladicích vozů ledem. Napáječ – krmič zase zajišťoval krmení a napájení živých zvířat přepravovaných jako vozové zásilky.
Hodně profesí zmizelo i se zánikem parního provozu.
Nejznámější profesí byla asi topič lokomotivních kotlů. Při zavádění elektrických a motorových lokomotiv se obdobná profese nazývala pomocník strojvedoucího a v podstatě již také zanikla. K parnímu provozu se ale vázaly i další profese. Popelář v lokomotivním depu vyvážel popel z popelových jam, do kterých jej vysypávaly parní lokomotivy. Vymývač parních kotlů odkaloval a vymýval kotle parních lokomotiv.
Která profese z dob úsvitu železnice zmizela mezi prvními, které naopak zanikly teprve nedávno?
První asi zmizel strážník trati. Bydlel ve strážním domku a staral se o přidělený úsek tratě, který mimo jiné kontroloval před jízdou každého vlaku. Teprve nedávno – mluvíme-li o významnějších profesích – zanikl post už zmíněného pomocníka strojvedoucího, ten z kolejí zmizel v devadesátých letech minulého století. V současné době je naprostá většina lokomotiv obsazena pouze strojvedoucím.
Zmizí v dohledné době nějaká další profese? Která je nejohroženější?
Asi nejohroženější jsou závoráři. Postupná náhrada mechanických závor moderním přejezdovým zabezpečovacím zařízením znamená snižování stavu zaměstnanců v této profesi. Podobně jsou na tom hradlaři a hláskaři. Nejvíce se ale v poslední době snížily stavy na pozici signalista. To je zaměstnanec, který staví jízdní cesty, tedy přehazuje výhybky podle pokynů výpravčího. Zaváděním moderních zabezpečovacích zařízení se tato činnost přenáší na výpravčí nebo dispečery. Moderní zařízení slouží k tomu, aby výpravčí spolehlivě a bezpečně provedl vlak přes svou stanici.
Která drážní činnost je naopak nesmrtelná?
Za nesmrtelné lze považovat profese strojvedoucího a výpravčího. Dále to jsou profese, které zajišťují technický stav infrastruktury a vozidel. Neplatí to ale stoprocentně. Ve světě existují linky podzemní dráhy nebo vlaky obsluhující jednotlivé části letišť, které jezdí bez strojvedoucích. Železniční klasické dopravy se ale toto alespoň u nás v Česku v nejbližší době nestane.
S jakými profesemi už se dnes na železnici nesetkáme, ačkoli dříve byly běžné?
Profesí, které zanikaly s rozvojem železnice, je celá řada. Názvy některých už vám možná ani nic neřeknou. Tak například avizér. V lokomotivních depech a velkých stanicích obcházel domácnosti zaměstnanců a informoval je o mimořádných nástupech do práce. Při přepravě kusových zásilek a spěšnin informoval příjemce zásilek. Činnost avizéra vytlačily telefony.
Zmizel také brzdař. Před zavedením tlakové nebo sací brzdy byly vlaky brzděny ručně. Na vlaku bylo několik brzdařů, kteří obsluhovali ruční brzdy na vozech podle návěstí, které dával strojvedoucí lokomotivní píšťalou. Lampář zase zajišťoval údržbu přenosných lamp používaných na návěstidlech, výhybkách, k označení konce vlaků, ale i ručních svítilen.
Ve velkých stanicích pracovalo ve směně i několik lampářů. Pracoviště měli v lampárně, ke které se dnes váže úsloví „Jděte si stěžovat do lampárny!“ V takzvaných ledovacích stanicích působil ledař, který plnil zásobníky chladicích vozů ledem. Napáječ – krmič zase zajišťoval krmení a napájení živých zvířat přepravovaných jako vozové zásilky.
Hodně profesí zmizelo i se zánikem parního provozu?
Nejznámější profesí byla asi topič lokomotivních kotlů. Při zavádění elektrických a motorových lokomotiv se obdobná profese nazývala pomocník strojvedoucího a v podstatě již také zanikla. K parnímu provozu se ale vázaly i další profese. Popelář v lokomotivním depu vyvážel popel z popelových jam, do kterých jej vysypávaly parní lokomotivy. Vymývač parních kotlů odkaloval a vymýval kotle parních lokomotiv.
Která profese z dob úsvitu železnice zmizela mezi prvními, které naopak zanikly teprve nedávno?
První asi zmizel strážník trati. Bydlel ve strážním domku a staral se o přidělený úsek tratě, který mimo jiné kontroloval před jízdou každého vlaku. Teprve nedávno – mluvíme-li o významnějších profesích – zanikl post už zmíněného pomocníka strojvedoucího, ten z kolejí zmizel v devadesátých letech minulého století. V současné době je naprostá většina lokomotiv obsazena pouze strojvedoucím.
Zmizí v dohledné době nějaká další profese? Která je nejohroženější?
Asi nejohroženější jsou závoráři. Postupná náhrada mechanických závor moderním přejezdovým zabezpečovacím zařízením znamená snižování stavu zaměstnanců v této profesi. Podobně jsou na tom hradlaři a hláskaři. Nejvíce se ale v poslední době snížily stavy na pozici signalista. To je zaměstnanec, který staví jízdní cesty, tedy přehazuje výhybky podle pokynů výpravčího. Zaváděním moderních zabezpečovacích zařízení se tato činnost přenáší na výpravčí nebo dispečery. Moderní zařízení slouží k tomu, aby výpravčí spolehlivě a bezpečně provedl vlak přes svou stanici.
Která drážní činnost je naopak nesmrtelná?
Za nesmrtelné lze považovat profese strojvedoucího a výpravčího. Dále to jsou profese, které zajišťují technický stav infrastruktury a vozidel. Neplatí to ale stoprocentně. Ve světě existují linky podzemní dráhy nebo vlaky obsluhující jednotlivé části letišť, které jezdí bez strojvedoucích. Železniční klasické dopravy se ale toto alespoň u nás v Česku v nejbližší době týkat nebude.