Pokud chci popsat železniční dopravce na území našeho státu od počátku železniční dopravy až do dnešních dnů, tak velice zjednodušeně napsáno začneme koněspřežkou a skončíme u LEO Express. Mezi těmito dopravními železničními prostředky je odstup bez deseti dvě stě let. Co tu bylo mezi tím ? Jaké železniční společnosti a dopravci na našem území působili ? 

Na to se pokusím sepsat odpověď.

Tak jak se vyvíjela a měnila železniční doprava na našem území, měnily se i jeho státní útvary. V éře železniční dopravy jsme se tak nejprve nalézali na území Rakouského císařství , dále Rakousko - Uherska, poté Československa které bylo přerušeno druhou světovou válkou, až do dnešních dnů České republiky.

Začneme tedy rokem 1827 kdy se na našem území objevil zcela nový a úplně první dopravce. Pravda, k pohonu vozů využíval animální - tedy zvířecí sílu, v našem případě to byli koně, ale vozy už jezdily po kolejnicích a tak se k železnici počítá.

 

ŽELEZNIČNÍ SPOLEČNOSTI V ČESKÝCH ZEMÍCH ZA RAKOUSKÉHO CÍSAŘSTVÍ A RAKOUSKO-UHERSKA.

 
KONĚSPŘEŽNÉ DRÁHY :
 

společnost EEG - Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec

Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec byla první koněspřežnou železnicí na evropském kontinentu postupně uvedenou do provozu v letech 1827–1836 v trase České Budějovice – Linec – Gmunden. Sloužila především nákladní dopravě soli z hornorakouské Solné komory (Salzkammergut) do Čech.

 

společnost PŽS - Lánská koněspřežka

Lánská koněspřežka Praha – Kladno – Stochov – Lány byla první železnicí na dnešním území Prahy a po dráze z Českých Budějovic do Lince druhou nejstarší veřejnou železnicí v kontinentální Evropě. Z větší části spadá do dnešní trati 120.


SOUKROMÉ ŽELEZNIČNÍ SPOLEČNOSTI VZNIKLÉ DO ROKU 1877 :
 

společnost ATE (ÚTD) - Ústecko-teplická dráha

Ústecko-teplická dráha (německý oficiální název k. k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn, A. T. E., zjednodušeně také možno psát ATE) byla soukromá železniční společnost v severních Čechách v tehdejším Rakousku-Uhersku (a později krátce i v Československu).

 

společnost BEB (BD) - Buštěhradská dráha

Buštěhradská dráha, zkratka B.E.B. (z německého: Buschtěhrader Eisenbahn) byla privátní železniční společností na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855–1922 síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou.

 

společnost BNB - Česká severní dráha

Česká severní dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft, zkratka BNB) byla soukromá železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která vlastnila a provozovala síť tratí v severních a středních Čechách. Vznik společnosti se datuje do roku 1867, kdy vystavěla svou první trať z Bakova nad Jizerou do České Lípy s pozdějším pokračováním až do Rumburka. V následujících desetiletích v tomto regionu postavila téměř 250 km drah, další tratě získala po svém sloučení s Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou roku 1882 a stala se jedním z důležitých hráčů na poli železniční dopravy na severu Čech. Sídlo společnosti, stojící z drtivé většiny na německém kapitálu, se nacházelo v Praze. Firma zanikla zestátněním roku 1908 a provoz na jejích tratích převzaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB).

 

společnost BRE - Brněnsko-rosická dráha

Brněnsko-rosická dráha (německy k.k. privilegierte Brünn-Rossitzer Eisenbahnunternehmung, zkratka BRE) byla privátní železniční společnost, která vybudovala a provozovala trať z Rosického nádraží v Brně do nynější obce Zastávky (do roku 1920 Boží Požehnání). Stanice, která byla vybudována na tehdejším katastru obce Babice u Rosic, se nejprve jmenovala Segen Gottes (v českém překladu Boží Požehnání) podle blízkého uhelného pole, v letech 1867-1871 Rossitz-Segen Gottes, následně až do roku 1918 opět Segen Gottes. Jednalo se o druhou tzv. uhelnou dráhu, vybudovanou na českém území. Jejím hlavním úkolem byla přeprava uhlí z Rosicko-oslavanského uhelného revíru do Brna.

 

společnost BWB - Česká západní dráha

Česká západní dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Böhmische Westbahn, zkratka BWB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která vlastnila trať z Prahy přes Plzeň do Furth im Wald na německých hranicích.

 

společnost DBE - Duchcovsko-podmokelská dráha

Duchcovsko-podmokelská dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft, zkratka DBE) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na trati mezi dnešním Děčínem (dříve Podmokly), Duchcovem a Chomutovem. Firma vznikla jako konkurenční podnik vůči Ústecko-teplické dráze (ATE), jejíž monopolistické chování v regionu nemohlo být vlastníkům místních uhelných dolů po chuti.

 

společnost EPPK - Plzeňsko-březenská dráha

Plzeňsko-březenská dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Eisenbahn Pilsen–Priesen(–Komotau), zkratka EPPK) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na tratích mezi Duchcovem, Mostem, Březnem u Chomutova, Plzní a hraničním přechodem v Železné Rudě.

 

společnost KEB - Dráha císařovny Alžběty

Dráha císařovny Alžběty (německy k.k. privilegierte Kaiserin Elisabeth-Bahn, zkratka KEB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která postavila a provozovala tratě mezi Vídní a Tyrolskem, hranicemi s Bavorskem a Českými Budějovicemi. Pojmenována byla po manželce císaře Františka Josefa I. Alžbětě Bavorské, známé nyní také pod přezdívkou „Sisi“. Byla to jedna z prvních železničních společností na území Habsburské monarchie. V roce 1857 odkoupila od První železniční společnosti koněspřežnou dráhu České Budějovice – Linec a tu roku 1871 přestavěla na lokomotivní provoz. Zestátněna byla jako vůbec první soukromá železniční společnost v monarchii již v roce 1884.

 

společnost KFJB - Dráha císaře Františka Josefa

Dráha císaře Františka Josefa (německý oficiální název: k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn, zkratka KFJB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou a mezi Českými Budějovicemi a Chebem.

Dráha císaře Františka Josefa (německý oficiální název: k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn, zkratka KFJB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou a mezi Českými Budějovicemi a Chebem.

 

společnost KFNB - Severní dráha císaře Ferdinanda

C. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (německy k.k. privilegierte Kaiser Ferdinands-Nordbahn, zkratkou KFNB) byla rakouská železniční a těžební společnost založená v roce 1836. První a hlavní tratí vybudovanou a provozovanou touto společností byla „železnice mezi Vídní a Bochní s vedlejšími drahami do Brna, Olomouce, Opavy, Bílska a Bělé, pak ke skladům soli ve Dworech, Wieliczce a u Bochni“ – tzv. „severní dráha“, nazývaná též podle společnosti „dráha Ferdinandova“[2] a dodnes českými železničáři přezdívaná „Ferdinandka“. Tato železnice, která propojila Dolní Rakousy přes Moravu a Rakouské Slezsko se Západní Haličí (Malopolskem), se v roce 1839 stala první parostrojní železnicí v českých zemích a dnes po ní vede tzv. druhý železniční koridor. Jako na poslední z českých tratí na ní mezi Břeclaví a Bohumínem zůstal uplatňován levostranný provoz, jenž byl teprve 9. prosince 2012 nahrazen pravostranným, což si vyžádalo změny na nástupištích, v hlášeních a signalizaci.

 

společnost KND - Košicko-bohumínská dráh

Košicko-bohumínská dráha, zkratka KBD (německy Kaschau-Oderberger Bahn, zkratka KOB; maďarsky Kassa-Oderbergi Vasút, zkratka Ks-Od) byla železniční společnost, která vybudovala trať vedoucí mezi Bohumínem a Košicemi. Její hlavní trať byla budována postupně v letech 1866–1872. V roce 1955 úřední název Košicko-bohumínská dráha zanikl.

 

společnost MGB - Moravská pohraniční dráha

Moravská pohraniční dráha (německy k.k. privilegierte Mährische Grenzbahn, zkratka MGB) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která v letech 1872–1874 postavila tratě mezi Šternberkem, Šumperkem, Zábřehem a Lichkovem. Získala též dráhu ze Šumperka do Sobotína, která byla postavena už dříve.

 

společnost MSCB - Moravsko-slezská ústřední dráha

Moravsko-slezská ústřední dráha (německy k.k. privilegierte Mährisch-Schlesische Centralbahn, zkratka MSCB) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která postavila a provozovala tratě mezi Olomoucí, Opavou a Hlucholazy (tehdy pruské město Ziegenhals) a dnes už neexistující přeshraniční spojku z Krnova do tehdejšího Pruska.

 

společnost OFE - Ostravsko-frýdlantská dráha

Ostravsko-frýdlantská dráha (německy k.k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn, zkratka OFE) byla privátní společnost, která nechala postavit železniční trať mezi stanicemi Ostrava střed a Frýdlant nad Ostravicí a místní dráhu mezi Ostravou-Kunčicemi a Havířovem s napojením na trať Košicko-bohumínské dráhy. Dopravu na svých tratích ale od počátku nechávala smluvně zajišťovat od jiných železničních společností.

 

společnost ONWB - Rakouská severozápadní dráha

Rakouská severozápadní dráha, zkratka ÖNWB (německý oficiální název: Österreichische Nordwestbahn) byla privátní železniční společnost, jejíž síť se nacházela na území dnešní České republiky a Rakouska. Za dobu své existence v letech 1869 - 1909 firma vybudovala 1398 km železničních tratí. Jednalo se tak o jednu z největších dopravních společností v Rakousko-uherské monarchii.

 

společnost PDE - Pražsko-duchcovská dráha

C. k. výs. železnice Pražsko-Duchcovská, německy k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn, zkráceně PDE, byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a Saska. V češtině je dnes obvykle nazývána Pražsko-duchcovská dráha.

 

společnost PEG - Kladensko-nučická dráha

Kladensko-nučická dráha (zkratka KND) byla železnice určená od počátku pro nákladní dopravu, a to železné rudy z Nučic, později také vápence z lomů Mořina a uhlí (odbočka na dolu Max) do kladenských železáren. Do provozu byla uvedena 7. ledna 1858. Pozoruhodností této tratě bylo její úrovňové křížení na širé trati s Buštěhradskou dráhou poblíž obce Pletený Újezd, které bylo jedním ze dvou takových křížení v Evropě. Dráha patřila firmě Pražská železářská společnost (PEG).

 

společnost SNDVB - Jihoseveroněmecká spojovací dráha

Jihoseveroněmecká spojovací dráha (německý oficiální název k.k. priv. Süd-norddeutsche Verbindungsbahn, SNDVB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu na 250 km železničních tratí v regionu mezi Pardubicemi a Libercem.

 

společnost StEG - Rakouská společnost státní dráhy

Rakouská společnost státní dráhy (německý oficiální název: k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft, maďarský Cs. k. szab. Osztrák-Magyar Államvasúttársaság, známá též pod zkratkou StEG, pozdější oficiální název Rakousko-Uherská společnost státní dráhy) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, vlastnící a provozující železniční tratě v obou částech monarchie.

 

společnost TKPE - Turnovsko-kralupsko-pražská dráha

Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (německý oficiální název: k.k. privilegierte Turnau-Kralup-Prager Eisenbahn, zkratka TKPE) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala železniční dopravu na dnešních tratích Praha - Turnov a Kralupy nad Vltavou - Neratovice.


VELKÉ SPOLEČNOSTI ZAMĚŘENÉ NA STAVBU A PROVOZOVÁNÍ MÍSTNÍCH DRAH :
 

společnost BCB - České obchodní dráhy

České obchodní dráhy (německy k.k. privilegierte Böhmische Commercialbahnen, zkratka BCB) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která se zabývala stavbou a provozováním místních drah. Zakladateli firmy byli stavební podnikatelé inženýr Jan Muzika a Karl Schnabel, kteří již měli se stavbou železnic bohaté zkušenosti. První koncese na prvních několik tratí stavěných zároveň byla udělena 9. května 1881, tyto tratě pak byly ještě téhož roku uvedeny do provozu. Plány na stavbu dalších tratí pak byly skutečně velkorysé. Podnikatelským záměrem společnosti totiž bylo vytvořit síť alternativních železničních tras, které by dokázaly konkurovat hlavním tratím velkých společností. Tato zjevná aktivita velkým firmám rozhodně nevyhovovala, proto již od počátku byl vztahy s BCB z jejich strany napjaté. Vlastenecky naladěný výkonný výbor BCB přednostně odprodával akcie malým zemědělcům a obcím, toho využila Společnost státní dráhy (StEG) a nenápadně akcie od těchto drobných investorů vykupovala. Po náhlé smrti Jana Muziky v roce 1882 pak BCB jako samostatný podnik dlouho nepřežily. Již na konci roku 1882 měla StEG své lidi ve správní radě BCB a příští rok došlo k faktickému převzetí firmy do vlastnictví StEG. Jako samostatný podnikatelský subjekt však BCB v rámci StEG fungovaly nadále až do zestátnění firem v roce 1909.

 

společnost FBB - Frýdlantské okresní dráhy

Frýdlantské okresní dráhy (německy Friedländer Bezirksbahn, zkratka FBB, česky FOD) byla železniční společnost provozující místní dráhy v okolí Frýdlantu. Vznikla 4. března 1903, tedy v období, kdy Rakousko-Uherský stát a země s pomocí zákonů o lokálních drahách podporovaly výstavbu těchto tratí vedoucích často do okrajovějších regionů.

 

společnost OLEG - Rakouská společnost místních drah

Rakouská společnost místních drah (německy Österreichische Lokaleisenbahn-gesellschaft, zkratka ÖLEG) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku zaměřená na výstavbu a provozování místních drah. Postavila a provozovala tyto dráhy na území rakouské části monarchie, převážně pak v Čechách. Na území Čech firma nakonec postavila 350 km místních drah.

 

Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.


STÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A SPOLEČNOSTI :
 

společnost BMTB - Českomoravská transverzální dráha

Českomoravská transverzálka (Českomoravská transverzální dráha) vznikala na konci 19. století jako soubor drah lokálního charakteru. Spojovala Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno a Trenčianskou Teplou. Cílem bylo propojit již existující státní dráhy s typickou severojižní vídeňskou orientací: Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a konečně Povážskou dráhu v Uhrách.

 

společnost KkStB - Císařsko-královské státní dráhy

Císařsko-královské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB), od roku 1915 Císařsko-královské rakouské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen), je zaniklá státní železniční společnost působící v předlitavské části Rakousko-Uherska. Vznikly v roce 1884, přičemž v následujícím období byly postupně soukromé rakouské železniční společnosti zestátňovány a kkStB přebíraly jejich tratě i vozový park. Na konci první světové války měřila železniční síť kkStB přibližně 19 000 km. Po rozpadu habsburské monarchie v roce 1918 se Císařsko-královské rakouské státní dráhy rozdělily do státních drah nástupnických států.

Zestátněné společnosti pod kkTkb
Do první světové války byly zestátněny téměř všechny velké železniční společnosti působící v Předlitavsku. Některé z nich jsou uvedeny v následujícím výčtu:
České obchodní dráhy (Böhmische Commercialbahnen)
Česká severní dráha (Böhmische Nordbahn)
Česká západní dráha (Böhmische Westbahn)
Dráha císaře Františka Josefa (Kaiser-Franz-Josephs-Bahn)
Dráha císařovny Alžběty (Kaiserin Elisabeth-Bahn)
Duchcovsko-podmokelská dráha (Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft)
Moravská pohraniční dráha (Mährische Grenzbahn)
Moravsko-slezská centrální dráha (Mährisch-Schlesische Centralbahn)
Plzeňsko-březenská dráha (Eisenbahn Pilsen–Priesen(–Komotau))
Pražsko-duchcovská dráha (Prag-Duxer Eisenbahn)
Rakouská severozápadní dráha (Österreichische Nordwestbahn)
Rakouská společnost místních drah (Österreichische Lokaleisenbahngesellschaft)
Rakouská společnost státní dráhy (Österreichisch-ungarische Staatseisenbahngesellschaft)
Severní dráha císaře Ferdinanda (Kaiser Ferdinands-Nordbahn)
Do první světové války byly zestátněny (přešly pod KkStB) téměř všechny velké železniční společnosti působící v Předlitavsku. Některé z nich jsou uvedeny v následujícím výčtu:

České obchodní dráhy (Böhmische Commercialbahnen)

Česká severní dráha (Böhmische Nordbahn)

Česká západní dráha (Böhmische Westbahn)

Dráha císaře Františka Josefa (Kaiser-Franz-Josephs-Bahn)

Dráha císařovny Alžběty (Kaiserin Elisabeth-Bahn)

Duchcovsko-podmokelská dráha (Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft)

Moravská pohraniční dráha (Mährische Grenzbahn)

Moravsko-slezská centrální dráha (Mährisch-Schlesische Centralbahn)

Plzeňsko-březenská dráha (Eisenbahn Pilsen–Priesen(–Komotau))

Pražsko-duchcovská dráha (Prag-Duxer Eisenbahn)

Rakouská severozápadní dráha (Österreichische Nordwestbahn)

Rakouská společnost místních drah (Österreichische Lokaleisenbahngesellschaft)

Rakouská společnost státní dráhy (Österreichisch-ungarische Staatseisenbahngesellschaft)

Severní dráha císaře Ferdinanda (Kaiser Ferdinands-Nordbahn)

 

společnost NStB - Severní státní dráha

Severní státní dráha byla první rakouským státem vlastněná železniční trať na českém území.

Souhlas se stavbou potvrdil císař Ferdinand I. 26. listopadu 1842 a do konce roku byla podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem. Kancléř Metternich údajně vyjádřil obavu, že nového spojení do Drážďan využijí především darebáci a revolucionáři k šíření podvratné činnosti.

Trať vedla z Olomouce do Prahy a Drážďan. V Olomouci se napojovala na Severní dráhu císaře Ferdinanda. (Olomouc byla touto drahou napojena k Vídni roku 1841.)

Úsek Drážďany – pohraniční stanice Dolní Žleb – Podmokly stavěla a provozovala společnost „Sasko-česká státní dráha“.

Když v roce 1854 dosáhl rakouský státní deficit výše několika set miliónů zlatých, byla Severní státní dráha prodána nově utvořené Rakouské společnosti státní dráhy, ovládané francouzským kapitálem.

Stručná chronologie výstavby NStB :

1841: rozhodnuto, že stát převezme výstavbu páteřních železničních tratí

1842: zřízeno generální ředitelství státních drah

1842: uzavřena rakousko-saská smlouva

1842–1845: vybudována trať z Olomouce přes Zábřeh a Českou Třebovou do Prahy

1845–1851: vybudována trať z Prahy do Drážďan

 

společnost - Rakovnicko-protivínská dráha

 


ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOSTI ZASAHUJÍCÍ SVÝM PROVOZEM MA ČESKÉ ŮZEMÍ :
 

Bavorské východní dráhy

Bavorské státní dráhy

Císařské pruské dráhy

Lenz & Co. Berlín

Saské královské státní dráhy

 


ŽELEZNIČNÍ SPOLEČNOSTI PO ROZPADU RAKOUSKO-UHERSKA A VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU / FEDERACE / ČESKÉHO STÁTU.

 

společnost ČSD - Československé státní dráhy

Československé státní dráhy byly založeny bezprostředně po skončení první světové války - 28. října 1918. Převzaly téměř celou železniční síť bývalých c. k. Státních drah (kkStB) a Maďarských státních drah (MÁV), resp. jejich části, které se nacházely na území nově založeného Československa. Velké soukromé železniční společnosti - Košicko-bohumínská dráha, Ústecko-teplická dráha a Buštěhradská dráha zůstaly v prvních letech samostatné. Na mnoha státem garantovaných lokálních drah v českých zemích převzaly ČSD od kkStB jejich provoz.

Od počátku 20. let 20. století byly privátní dráhy zákonem zestátňovány a začleňovány do sítě ČSD. Současně byly v této době měněny názvy stanic na české a slovenské. Na německy mluvících územích byly zachovány dvojjazyčné názvy.

Po podepsání Mnichovské dohody, ke kterému došlo 30. září 1938, vyklidily ČSD obsazená území. Personál, vozidla i vybavení stanic byly z velké části převezeny do vnitrozemí. O něco později byly ČSD smluvně zavázány odvezený materiál předat Německým říšským drahám. Dne 14. listopadu 1938 bylo sjednáno předání 877 lokomotiv, 136 motorových vozů, 158 přívěsných vozů, 117 rychlíkových vozů, 2160 osobních vozů a 23 500 nákladních vozů. Dále byly ČSD povinny nahradit škody na všech zničených nebo poškozených drážních zařízeních.

První zánik ČSD - Období protektorátu a Slovenské železnice 1939 – 1945

S obsazením zbytku Československa 15. března 1939 a zřízením Protektorátu Čechy a Morava, resp. vznikem Slovenského státu došlo i k rozdělení ČSD na Českomoravské dráhy – Protektoratsbahnen Böhmen und Mähren (ČMD-BMB – německá zkratka Böhmisch-Mährische Bahn) a Slovenské železnice, (SŽ). ČMD-BMB byly sice samostatnou organizací, ale byly podřízené říšským drahám.

Po začátku druhé světové války 1. září 1939 byly postupně odstaveny všechny motorové vozy, protože všechny pohonné hmoty byly využity pro vedení války. 

Poválečné období - obnovení ČSD

Bezprostředně po skončení války – 9. května 1945 – byly obnoveny Československé státní dráhy. Především v českých zemích nebyly železnice příliš dotčeny válečnými škodami, takže se poměrně rychle podařilo obnovit provoz na všech tratích. Stanice byly povinně pojmenovány výlučně česky nebo slovensky, stanice jenom s německými jmény byly úředně přejmenovány v letech 1946 – 48.

 

Druhý zánik ČSD

Podruhé a tentokrát již definitivně zanikly ČSD k 31. prosinci 1992. V souvislosti s připravovaným rozdělením federace přijalo Federální shromáždění 16. prosince 1992 zákon č. 625/1992 Sb. o zániku státní organizace Československé státní dráhy. Ten mj. určil, že veškeré nemovité věci z majetku ČSD přejdou do majetku toho státu (Česka nebo Slovenska), na jejichž území leží, ostatní majetek přešel do vlastnictví Česka nebo Slovenska v poměru dvě ku jedné. Nově vzniklé státy pak rozdělený majetek začlenily do nově ustavených státních železnic, tj. do Českých drah v Česku a do Železnic Slovenskej republiky na Slovensku.

 
Československé státní dráhy byly založeny bezprostředně po skončení první světové války - 28. října 1918. Převzaly téměř celou železniční síť bývalých c. k. Státních drah (kkStB) a Maďarských státních drah (MÁV), resp. jejich části, které se nacházely na území nově založeného Československa. Velké soukromé železniční společnosti - Košicko-bohumínská dráha, Ústecko-teplická dráha a Buštěhradská dráha zůstaly v prvních letech samostatné. Na mnoha státem garantovaných lokálních drah v českých zemích převzaly ČSD od kkStB jejich provoz.
Od počátku 20. let 20. století byly privátní dráhy zákonem zestátňovány a začleňovány do sítě ČSD. Současně byly v této době měněny názvy stanic na české a slovenské. Na německy mluvících územích byly zachovány dvojjazyčné názvy.

společnost ČD - České dráhy (státní organizace)

České dráhy, státní organizace byly národní unitární železniční podnik v České republice v letech 1993–2002. Státní organizace České dráhy vznikla 1. ledna 1993 v souvislosti se zánikem Československa a osamostatněním České republiky rozdělením Československých státních drah s. o. (ČSD) na České dráhy s. o. a Železnice Slovenskej republiky podle zákona č. 625/1992 Sb., o zániku státní organizace Československé státní dráhy. Do obchodního rejstříku byly České dráhy zapsány 25. března 1993, 30. června 1993 byl zápis opraven na České dráhy, státní organizace, 1. července 1993 vzniklo generální ředitelství ČD. Autorem loga Českých drah byl v roce 1993 Gustav Šeďa.

Státní organizace České dráhy zanikla 1. ledna 2003, kdy na základě zákona č. 77/2002 Sb. byla rozdělena na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), na kterou přešla správa části dopravní infrastruktury, a na akciovou společnost České dráhy, na kterou přešly činnosti osobního i nákladního železničního dopravce, vlastnictví a správa části infrastruktury (zejména železničních stanic) a zpočátku i provozování železniční dráhy, které prováděla jako subdodavatel pro SŽDC.

 

společnost ČD - České dráhy a.s.

České dráhy jsou národní železniční společnost v České republice. Skupina České dráhy zahrnuje České dráhy, a.s. (VKM: ČD) a její dceřiné společnosti včetně ČD Cargo, a.s. (VKM: ČDC). V Česku jsou ČD, a.s., dominantním dopravcem v osobní a ČD Cargo, a.s., v nákladní železniční dopravě.

Současná akciová společnost ČD vznikla 1. ledna 2003, kdy byla státní organizace České dráhy na základě zákona č. 77/2002 Sb. rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Původně byly ČD také provozovatelem (nikoliv však vlastníkem) všech celostátních a většiny regionálních drah, ale tato činnost je od 1. července 2008 vyčleněna do SŽDC. Samotné řízení dopravy zůstalo v rukou ČD do konce srpna 2011. ČD a.s. je s 16 tisíci zaměstnanci jedna z největších českých firem.


Seznam dalších českých železničních dopravců :

Seznam českých železničních dopravců obsahuje společnosti, které jsou držiteli licence a osvědčení dopravce, které vydává Drážní úřad. Pro významnou část z níže uvedených dopravců není provozování drážní dopravy hlavní náplní jejich činnosti, ale jedná se např. o stavební firmy apod.

VKM Společnost Licence
Osobní Nákladní
  Abellio CZ a.s. Ano Ano
AWT Advanced World Transport a.s. Ano Ano
ARR ARRIVA vlaky s.r.o. Ano Ano
  AŽD Praha s.r.o. Ne Ano
BFL BF Logistics s.r.o. Ne Ano
  CityRail, a.s. Ano Ano
CZL CZ Logistics, s.r.o. Ne Ano
ČD České dráhy, a.s. Ano Ano
ČDC ČD Cargo, a.s. Ano Ano
  D B V - I T L, s.r.o. Ne Ano
  EDIKT a.s. Ne Ano
  EUROVIA CS, a.s. Ne Ano
  Express Rail, a. s. Ne Ano
ELZEL Elektrizace železnic Praha a.s. Ne Ano
  Elektrizácia železníc Kysak a.s. Ne Ano
  EŽC a.s. Ne Ano
GJW GJW Praha spol. s r.o. Ne Ano
GWTR GW Train Regio a.s. Ano Ano
CHTLT Chládek & Tintěra, a.s. Ano Ano
  Chládek & Tintěra Havlíčkův Brod, a.s. Ne Ano
  Chládek & Tintěra Pardubice, a.s. Ne Ano
IDS IDS - Inženýrské a dopravní stavby Olomouc a.s. Ne Ano
IDSC IDS CARGO a.s. Ne Ano
  JARO Česká Skalice, s.r.o. Ne Ano
JHMD Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. Ano Ano
  KK - provoz a opravy lok. s.r.o. Ne Ano
KDS Kladenská dopravní a strojní s.r.o. Ano Ano
KZC KŽC Doprava, s.r.o. Ano Ano
LE Leo Express, s.r.o. Ano Ano
  Lokálka Group, občanské sdružení Ano Ano
LTB LOKO TRANS s.r.o. Ano Ano
  LokoTrain s.r.o. Ne Ano
  LTE Logistik a Transport Czechia s.r.o. Ne Ano
MBMR MBM rail s.r.o. Ano Ano
MT METRANS, a.s. Ne Ano
MTR METRANS Rail, a.s. Ano Ano
  NOR a.s. Ne Ano
MBMR N+N - Konstrukce a dopravní stavby Litoměřice, s.r.o. Ne Ano
ŽSB OHL ŽS, a.s. Ne Ano
OLDOP OLOMOUCKÁ DOPRAVNÍ s.r.o. Ano Ano
ODOS Ostravská dopravní společnost, a.s. Ne Ano
  Petrolsped Slovakia s.r.o. Ne Ano
PKPC PKP CARGO SPÓŁKA AKCYJNA Ne Ano
PSZ Prvá Slovenská železničná, akciová spoločnosť Ne Ano
  Puš s.r.o. Ne Ano
  Rail Cargo Austria Aktiengesellschaft Ne Ano
AHD Rail system s.r.o. Ano Ano
RTI Railtrans International, s.r.o. Ne Ano
RJ RegioJet a.s. Ano Ano
  RETROLOK s.r.o. Ne Ano
  RM LINES, a.s. Ne Ano
RTS RTS Rail Transport Service GmbH Ne Ano
  RUTR, spol. s r.o. Ne Ano
SANRE SANRE, spol. s r.o. Ne Ano
  SART-stavby a rekonstrukce a.s. Ne Ano
SDKD SD - Kolejová doprava, a.s. Ne Ano
  SEŽEV-REKO, a.s. Ne Ano
SANRE SGJW Hradec Králové, spol. s r.o. Ne Ano
SKANS Skanska a.s. Ne Ano
  Slezské zemské dráhy, o.p.s. Ano Ano
SMD SLEZSKOMORAVSKÁ DRÁHA a.s. Ne Ano
SŽDS Slovenská železničná dopravná spoločnosť, a.s. Ne Ano
  Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Ne Ano
SŽDC Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Ano Ano
  Stavební firma CARDA-MÜLLER s.r.o. Ne Ano
SBTDT STAVEBNÍ OBNOVA ŽELEZNIC a.s. Ne Ano
  TCHAS ŽD s.r.o. Ne Ano
TRE TOMI-REMONT a.s. Ano Ano
  TONCUR s.r.o. Ne Ano
  TORAMOS, s.r.o. Ne Ano
  TRAIL Servis a.s. Ne Ano
TOVA Trakce, a.s. Ne Ano
TRAMO TRAMO RAIL, a.s. Ne Ano
TSS Traťová strojní společnost, a.s. Ne Ano
TSSTT TSS GRADE, a.s. Ne Ano
UNIDO UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. Ne Ano
CXM Veolia Transport Morava a.s. Ano Ano
VDSP STRABAG Rail a.s. Ne Ano
VD VÍTKOVICE Doprava, a.s. Ne Ano
VBG Vogtlandbahn-GmbH Ano Ano
ZBB ZABABA, s.r.o. Ano Ano
Celkem: 81 26 81
 
 

 


Fota k tématu

/album/historicke-foto/austrian-horse-railway1-jpg/
/album/historicke-foto/hannibal-2-jpg/
/album/historicke-foto/franz-skopalik-wien-1899-jpg/
/album/historicke-foto/wien-nordwest-karger-1875-jpg/
/album/historicke-foto/prijezd-prvniho-vlaku-z-vidne-do-prahy-1845-gif/
/album/historicke-foto/a15836-komotau-1913-hauptbahnhof-bruck-sohn-kunstverlag-jpg/
/album/historicke-foto/varnsdorf-nadrazi-rakousko-uhersko-jpg/
/album/historicke-foto/jedlova-nadrazi-jpg/
/album/historicke-foto/kratky-frantisek-adamov-rychlik-ca-1893-jpg/
/album/historicke-foto/praha-vysocany-oesterreichische-nordwestbahn-jpg/
/album/historicke-foto/negrelliho-viadukt-v-karline-lept-1854-jpg/
/album/historicke-foto/a02-jpg/
/album/historicke-foto/kaiser-franz-josefs-bahnhof-1880-jpg/
/album/historicke-foto/a310109-jpg/
/album/historicke-foto/bierwagen-pivovar-krusovice-jpg/
/album/historicke-foto/ceskoslovenske-statni-drahy-tabulka-jpg/
/album/historicke-foto/skoda-2elo-v-plzenske-techmanii-jpg/
/album/historicke-foto/m-120-jpg/
/album/historicke-foto/a477-schwarzweis-jpg/
/album/historicke-foto/praha-smichov-krivoklat-expres-lokomotiva-albatros-jpg/
/album/historicke-foto/elektricka-lokomotiva-ceskych-drah-rady-140-jpg/
/album/historicke-foto/railcar-m27-001-steam-locomotive-u46-101-and-diesel-locomotive-t47-jpg/
/album/historicke-foto/dieselova-lokomotiva-754-048-7-r-850-snezka-velke-svatonovice-male-svatonovice-jpg/
/album/historicke-foto/vuz-810-svoboda-nad-upou-jpg/
/album/historicke-foto/roztoky-u-prahy-regionova-jpg/
/album/historicke-foto/a480-001-vrbice-jpg/
/album/historicke-foto/a162-115-rj-praha-smichov-jpg/
/album/historicke-foto/praha-hlavni-nadrazi-lokomotiva-railjet-jpg/

—————